Zasvěcení, která otevírají srdce a cestu zevnitř vedou k míru, pokoji, lásce a rozvoji vás do naprostého celku.

Je zde směrována cesta života, aby byla naplněna samotná cesta vás a vedla k čistotě a spokojenosti.

Zasvěcení je vlastně hluboké proniknutí duchovního světla do vaší cesty, je to vlastně počínající vzlet duše a rozšiřování vědomí, tedy otevíráte se od nejnižších stavů duše až po ty nejvyšší. Je to vlastně otevírající se svět duchovních oblastí.
Je to samotné propojení a zasáhnutí vašeho života přímým duchovním světlem.

Proniknutí tohoto silného a čistého světla způsobuje v duši veliké čištění, a to se vše také vyplavuje přes fyzickou úroveň, aby mohlo vůbec dojít k posunutí dál. Je třeba, aby došlo k hlubokému očišťování, to je základ zasvěcení, které má toto způsobovat v prvotních fázích.

Po dlouhodobé práci na sobě (a ještě mě mnoho čeká), ale hodně práce v cestách minulých, mě v tento život dovedli na samotné poznání našich životů a nahlížení za práh světa hmoty. Někdy říkám, že se tam orientuji více než v tělesné úrovni, protože v těch nejvyšších stavech lásky zaniká vše pozemské a veškeré smysly tady zcela spí a zde je tolik krásy a uvědomění a hlavně vše máte, nic zde není potřeba.

Tak po těchto náročných cestách si zasloužíte ponořit se hlouběji a dostat dary zasvěcení, které otevřely cestu mou a otevírají tak cestu ostatních, ale to až po nějaké době, protože vše je třeba aby uzrálo, vše je v rukou vyšších.

Víte, to je semínko, které do vás vsadím a ono již v počátku začne okamžitě klíčit, neboť pochází ze samotného zdroje a je zde samotný život a vláhy světla dostatek. Tím dojde, že toto zasvěcení se ve vás zcela otevře a dojde k hlubokým klíčením a tím vás samotné zasvěcení v té kráse prorůstá a vede vás k hluboké pozornosti a práci na sobě.

Zasvěcení jsou zcela živá a potřebují vaší pozornost, neboť vy se musíte přičinit v té krásné cestě rozvíjení a rozsvícení vašeho bytí, které vede ke šťastnému životu a poznání.

Zasvěcení jsou zcela individuální a každý má zcela jiné dary, ale co je stejné pro všechny, že jsou samotným křišťálovým světlem a vede vás do poznání sebe, do samotného jádra vás, otevírá vám cestu duševních a duchovních zrání v té nejvyšší čistotě.

Je to samotná krása, která do vás vstoupí. Je to samotné dotknutí něčeho, co každého z nás převyšuje.

Tyto zasvěcení, které jsem dostal a kterých si vážím, vás budou učit niternému a hlubokému působení uvnitř vás, neboť zde je cesta i směr. Bude vás uvádět do hlubších stavů a vstoupení do nitra sebe, neboť zrak pozemský zde nemá žádnou moc, ale je třeba, aby se otevřel zrak vnitřní .

Zasvěcení tohoto charakteru vedou k mnoha působením a jedno z nich a to zcela k rychlému postoupení ve vaší cestě dál a je to z důvodu velkých milostí, které se odehrávají v menší či větší míře při tomto zasvěcení a je to právě díky taky velké činnosti mé, kam mohu dosáhnout, ale především nekonečné milosti nejvyšší, neboť jak já vždy říkám, více milosti se lilo ke mně, než abych vše pochopil.

Cesta vede do nejkrásnějších krajin čistoty a bdělosti, vedou k samotnému spojení zdroje, však i tak jako strom se rozvětvuje a plodí, tak i vaše cesta se bude rozvětvovat a plodit, abyste postupovali dál.

Totiž je to přímá cesta a je důležité, aby kdo přichází, chtěl kráčet opravdu v té přímé cestě a přišel tak připraven v té důvěře. Důvěra je nekonečná a má nekonečné hranice.

Mohl bych toho napsat více, ale není třeba. Kdo porozumí v moudrosti, je vítán a může se ozvat, neboť je to vše v té osobní úrovni a nejde zde napsat vše, neboť vše má hlubší význam.

Závěrem bych chtěl napsat ,že zasvěcení je všude jak hub po dešti, ale jsou pouze analogickým otiskem lidí, kteří tomu vůbec nerozumí a předávají si iluze a stíny a předávají i to, co sami v sobě mají.
Oni však nemají žádnou váhu tyto zasvěcení.
Tyto zasvěcení a úlety vedou spíše na psychiatrické kliniky a do těžkých stavů fantazie, ale toto lidi opravdu moc baví, protože rádi unikají do fantazie. Toto není cesta, neboť zde ustanou v té iluzi, ale co je na tom to nejhorší, že jí vědomě i nevědomě předávají dál.

Totiž vydat se cestou duchovní celým svým příběhem a odevzdáním, a není zase čeho se bát ba naopak, je i cestou trnitou a to v sobě nese v i pot krve a vede k naprosté důvěře uvnitř nás a jen uvnitř nás. Tak to se moc lidem nechce, neboť by dozrávali k pravdě nejen své, ale i k té, která nás převyšuje a to někdy sakra bolí. Ale jedno je jisté v této cestě, že dosáhnete osvobození a budete sklízet ovoce čistoty, vědomí bude bdělé a čisté. A tak co slovy vyjadřovat není třeba, tato cesta je přímá.
V nekonečnosti k vám Tom