Zdravím vás srdcem svým. Ano, je tomu tak. Naše životy se prolínají. Jeden souvisí s druhým. A je tady jeden důležitý fakt, že každý život se počítá, ať v něm vykonáme cokoliv. Rozpomenutí se ve své cestě je velice důležité, neboť tato cesta vede k plnému osvobozování a také k hlubokému pochopení naší cesty, kam máme směrovat. Naše bytí, pokud je probuzené a rozjasněné naším bdělým vnitřním stavem, vede k hlubokým rozpomenutím nejen na tuto cestu, ale také na cesty minulé.

Naše duše je takovým velkým kompasem, kterým nás vede a ukazuje nám cestu, kam máme směřovat a kde je náš úkol či určité pochopení. Tento kompas duše se vždy plně rozjasní v naší správné cestě a rozvibrovává naše bytí tak, abychom co nejlépe pochopili a vnímali, že tato cesta či událost vede k vyšším souvislostem a pochopením. Je třeba se řídit ručičkou tohoto kompasu a být pozorný své činnosti a své cestě, abychom nepřehlédli tyto důležité signály. Totiž naše cesta je o pozornosti, čeho si bděle všimneme v naší cestě. Je to pozornost sebe samotného. A také proto, že nejen ucítíte, že jdete správným směrem a tím se vaše cesta stále rozšiřuje, ale také stále více pronikáte do svých zákonů své cesty, co vše zde máte naplnit a pochopit. Věřte, je to velice důležité, neboť tím se zkvalitňuje vaše cesta a také se dostáváte stále silněji do vyšších stavů.

Za své cesty životy jsem pochopil, že každý život je třeba usilovně na sobě pracovat a to stále, neboť tím velice rosteme a mnohé již pro nás není cestou těžkou a lépe, bravůrněji zvládáme další úkoly, ale také dostáváme milosti a dary k našim cestám.

Viděl jsem nejen své životy, ale i životy ostatních, kteří ke mně chodí na sezení či jiných lidí.

Je třeba vzít svůj každodenní život pevně do svých rukou a snažit se naplnit svou cestu, abych mohl pokračovat směle v cestách dál, pokud je potřeba. Je třeba se nevzdávat, pokud se mně něco nepodaří. Je třeba si ze všeho brát zkušenosti a neutíkat před nimi, neboť se vám zcela určitě zobrazí v přítomném životě či následujícím nebo jinak. Je mnoho forem a cest, jak.

Usilovat každý den o jasnější a stále jasnější probuzení sebe samotného. To totiž vede ke stále větším úkolům a vyšším cestám. Je třeba, pokud jsem inkarnován v životní cestě, nic nepromarňovat a stále více si uvědomovat, že má cesta je podstaty duchovní a že vede k vyšším stavům probuzení a cestám.

Nenechat se odradit zkušenostmi, které nejsou zcela příjemné v našich cestách, ale spíš stále rozšiřovat svou cestu do nekonečných rovin sebe samotného.

Je třeba to, co nemám zpracované, tak zcela určitě zpracovat, abyste se mohli posunout dál. Vím, že vše není jednoduché, ale od toho je tady ta cesta, abyste se pokoušeli co nejlépe vše zvládnout a naučit.

Nebojte se ve svém životě rozšiřovat vaše hranice bytí, nenechte se tolik ovlivňovat systémem, ale dávejte stále větší průchod sobě samotnému, své vnitřní pravdě a lásce.

Vím, jak je důležité se každý život rozvíjet, neboť tím se posouváte jasně a zcela stále dopředu.

Vidím to v příbězích a cestách lidí, kteří ke mně chodí. Někdo je více probuzený a vnímá jemnohmotné sféry či duchovní sféry, a někdo ještě řeší mnoho životních událostí, které nemá

zpracované a spousty dalších záležitostí. Každá cesta každého z nás je jedinečná a individuální a tak je třeba ke každému přistupovat.

A když už jste trochu více a třeba i hodně probuzení a jste stále více ve svém rozpomínání, můžete začít těžit ze svých cest minulých veškeré vaše kvality a zkušenosti, které jsou uvnitř vás a vy je můžete nechat vyvěrat napovrch svého bytí a začít je plně využívat pro svou přítomnou cestu. Věřte, je to skvělé, jen je potřeba být přítomný a pozorný sám k sobě, abych vše uměl spatřit a použít pro svou cestu. To je právě ta kvalita, bdělost a moudrost duše. Vy už pak kráčíte směle a jasně cestou probuzenou. A to je super.

V cestě živé lásky a nekonečné probuzenosti k vám

Tom