On je to sice název článku a v něm samotný článek, ale je to stav stavu bytí každého z nás a tedy důležitost této probuzenosti v každém z nás.
Je tomu sice mnoho let, ale tato cesta je hluboce důležitá a tomu tak je stále. Je to vývoj každého z nás, ale samozřejmě i celého lidstva. Totiž pokud dojde k hlubokému a čistému vzplanutí, tedy hoření, tak tento stav bytí se plně zaceluje a tento stav je tak jednotný.

Je to vlastně cesta skutečného stavu bytí a ta se i zcela může lišit od současného myšlení samotného člověka, neboť se žije více projekce mysli a iluze myšlenek než toto prapůvodní bytí.

Je to hluboký pohled do sebe, který rozehřeje stav natolik, že začne v tomto stavu bytí hořet a tím se spaluje iluze a otevírá se prapůvodní příběh duše. Je to vlastně plné vyzařování cesty samotného stavu a tedy plné zření cesty a tím se také skutečně naplňuje příběh hloubky cesty samotné, ale také v hlubokém stavu vnímání lidského bytí v celém rozsahu.

Je to stav návratu, ale návrat to není, je to stav bytí a přirozenost. Tento stav je tak důležitý a je také umění ho žít, neboť tento stav vyžaduje hlubokou pozornost a také samotnou určitou oběť osobnosti a charakteristik. Zároveň překročení a vstoupení do tohoto stavu bytí je celek skutečnosti. Jen někdy, jak se kráčí v cestě fyzické, se více upřednostňuje aktuální inkarnace, tedy současný stav bytí a tím se nevidí více. Vidí se to až v tom slitém stavu jednoty a pak již se ví.

Vím a zároveň Vás zdravím láskou stavu tohoto bytí. V hloubce života a radosti ze života Vás zdravím, neboť není to tělem, ale stavem tohoto bytí, které vidí srdcem duše, ducha a tím vím, že i když jsem teď tělem, jsem i v tuto chvilku více duchem a duší. V tomto stavu tepe srdce ducha, který vidí a žije.

Život v těle je sice okamžikem, ale to přece moc dobře vím, ale okamžikem jsem jen v tomto stavu. Jenže už teď jsem ve věčné cestě, neboť jsem samotným stavem. Posílám hřející stav tohoto stavu.

V lásce k vám

Tom