Už to, že přijmeme podobu těla, je zcela pro tělo smrtelné. Již prvním vstupem na tento svět, je proces smrti započat, tedy změna. Ten samotný přechod – přijetí těla je také velice náročný, je to přechod z nehmoty do hmoty. A tomu říkáme smrt. Vlastně ten přechod do těla je také určitá smrt, akorát si ji většina z nás nepamatuje až tak do detailu nebo vůbec. Je to však ta samá cesta, ten stejný přechod. Jsme však více nehmotou nežli hmotou.

Cesta těla nám dává i zapomenutí, a tak mnoho lidí bloudí. To kdo jsou a kam směrují. V této cestě jde především o hluboké a velké poznání, které prostřednictvím těla zažíváme.

Je to cesta, pouť, ze které se můžeme velice ponaučit a otevřít se za života hlubokému poznání. Toto je hluboká fáze poznání. Tělo je čas a je také časem utkané.

V poznání Tom