Každý má v sobě vnitřní cestu lásky,  která nás uvádí do vzestupu lidstva a lidstvo se tím může posunout dál.

Láska je lékem pro celý svět, a tím pro každého z nás.  V každém z nás je cesta lásky a zapaluje ostatní.

Někteří ještě nežijí v plamenu lásky, ale láska je tím jediným lékem, který uzdravuje vše a zároveň přirozeně vede.

Láska je vlastně prapůvodní cesta, která stále trvá, je to jakýsi odkaz na něco, co nás všechny přesahuje.

Je to šém, který má v sobě každý.

Láska je jedinečnou cestou.

Láska je výjimečný dar pro celý vesmír, protože láska vede k přirozenosti bytí a tím přirozeného duchovního vzestupu.

Věřte, že láska o které tu píši, se nedá slovy popsat.

Slovy a tělem nepopsatelná, a přesto tak vede k lidskosti a míru.

Jsme bytosti na cestě v cestě tělesné, ale zároveň jsme více nehmotní než hmotní.

Láska je ta cesta, proč jsme se my všichni vydali na tuto pouť.

Láska je návrat a spočinutí. Láska je vzácný dar, který neseme v sobě všichni, je to jakási nejdůležitější zpráva, která se má v nás zcela otevřít, je jí potřeba plně absorbovat. Láska se rozprostírá a proměňuje člověka ve věcnou lásku.

Jsme však na cestě a každý prožívá mnohé příběhy pro samotné poznání a zkušenosti, které třeba potřebuje k růstu jako svou výjimečnou zkušenost, ale také se hodně stává, že lidi zabloudí hodně daleko, že podstata duše se jaksi zasunula hlouběji a člověk je zmítaný větrem a bouří, protože neuchopil tyto zkoušky.

Láska je však tou nejhlubší cestou, která nás vede do vzestupu lásky, kde člověk dostává zcela jiný rozměr života.

Jsme všichni na cestě, a tak pojďme být na této lodi jménem život dobrými kormidelníci, kteří směrují k lásce a v lásce, tak i plachty spolu spouštějí pro lásku, která je mimořádným darem.

Všichni dáváme celkovou mozaiku a všichni jsme propojeni neviditelnými nitkami.

Jsme jeden živoucí orgán, neoddělujme se svou důležitostí osobnosti, ale stávejme se jeden pro druhého přístavem.

Život je jako plachetnice, do které fouká vítr a napíná své plachty, a právě díky tomuto větru se posouvá.

Jednou však ten vítr zcela přestane foukat, a to je konec naší současné tělesné cesty, a tak nechť život každého z nás se stane lidskostí a vstoupením do lásky a zároveň inspirací pro druhé.

Ať nás potkají jakékoliv bouře na této plavbě, jsou to bouře poznání a zkušeností, které třeba potřebujeme k pochopení.

Život je výjimečný.

V hloubce lásky k vám

Tom❤️

Nejnovější příspěvky

  • Spontánní povídání s Tomem

    Zaposlouchejte se rozhovoru, kde se dozvíte o putování na Velikonoční […]

  • Zdravice 2024

    Mnoho radosti.

  • Sviťme světlem

    Sounáležitost společnosti. Individuální práce je v každém z nás. Je […]