Přátelé, zdravím Vás u tohoto článku.

Pro určitou skupinu lidí je samozřejmé, se připravovat na útěk z tohoto domova.

Pravdou je, že to zabere nejen spoustu času, ale také velké množství prostředků.

Je třeba se na to připravit technologicky, a samozřejmě mít prostředek, který lidi dopraví na místo určené v kosmu.

Je třeba říci, že útěk není tou nejlepší cestou.

Matka země spadá zcela pod jinou úroveň, než lidský proces reinkarnací a růstu.

Matka země má nastavenou zcela jinou délku života, a má jiné procesy nastavení v Božím řádu, ale samozřejmě vše je o vývoji, a to v celém vesmíru, jen principy vývoje atd. jsou odlišné.

Vše plní svou cestu v Božím řádu.

Lidstvo se velice posunulo technologicky, ale nevyužívá tyto technologie pro blaho společnosti a náš krásný domov, který jsme dostali pro svůj vývoj.

Tímto článkem chci říci, že půjde stejně jen o určitou skupinu lidí, která by opouštěla tuto zemi.

Je skvělé, že lidstvo se posunulo technologicky, ale jaksi ztratilo vývoj duchovní, etický, a je více shonem. Honem za materiálním bohatstvím a technologickým vzestupem, který ale zatím není určen pro všechny.

Místo vynakládání a soustředění velkých finančních prostředků na tuto vesmírnou cestu /-technologie a jiné, by se lidstvo mělo zabývat přítomně událostmi, které se na naší Matce zemi dějí.

Nevykořisťovat a nedrancovat kvůli neustálému bohatství, zbytečného navyšování tohoto neustálého konzumu.

Chtít stále více, i když již bychom se mohli, mít všichni velice dobře.

Pokud by někdy tento útěk nastal, rozhodně nebude tou nejlepší cestou, neboť zde nebude odčinění a pochopení.

Spousty lidí zde bude zanecháno ve vydrancované zemi, která byla nádhernou rajskou zahradou a školou, pro vývoj našich duchovních těl formou tělesnosti.

Vše má mnohem hlubší souvislosti, než to vypadá, a tak jako přenádherná hudební skladba dává celek, a každý tón zde hraje důležitou roli, aby vše do sebe zapadlo, tak i naše bytí, a vše kde jsme, a co jsme dává tuto výjimečnou souhru.

Můj názor je takový, že nejdříve je potřeba, aby ti, co hladoví, se najedli, aby ti, co nemají co pít, se napili.

Ve 21.století žije stále mnoho lidí, kteří nemají přístup k pitné vodě, nebo velice omezený.

Chodí velké vzdálenosti, aby tak domů donesli vodu.

I když se v dnešní době svět nachází v blahobytu, materiálním a technologickém, není tak určen pro všechny, jak jsem již psal, a je to tím, že je zde takový zájem, aby tomu tak bylo.

I když už dávno lidstvo udělalo krok do kosmu, a prezentuje se to tak, že jsme vyspělá civilizace, můj názor je, že tomu tak není.

Lidstvo udělalo velký krok do kosmu, však malý krok k lásce a sounáležitosti společnosti, a tím uzdravení tohoto světa a každého z nás.

Není třeba nikam utíkat, ale vydat se skutečnou cestou poznání, která dlí v každém z nás.

Ten, kdo vidí hlouběji láskou, ví, že cesta lásky je uzdravení společnosti.

Je to cesta lásky a hlubokého duchovního vývoje.

Rozkvétání lidstva ve prospěch celé společnosti, která funguje na principech duchovního srdce a harmonie.

Je třeba, abychom již vývojově mohli pokročit dál, a tím se můžeme posunout, jako celek do další vývojové etapy.

Matka země kráčí tak jako tak, neboť vibračně se plynule přesouvá, má svůj vývoj také.

Je třeba neutíkat, ale přítomně konat.

Tom