Přátelé, zdravím vás z celého srdce. Kde je dnešní svět a proč se dějí útoky – v současné době třeba charakteru, jaký se stal teď na Srí Lance?

Je to vlastně nežití té pravé lásky skutečného poznání chrámu srdce.

Srdce je velkým chrámem lásky, která je žita v čistotě poznání. Mnoho se mluví o lásce, ale vždy na určité hodnotové úrovni a jak ji kdo chápe.​

Je třeba říci, že vše vzešlo z jednoho bodu toku, z jedné podstaty a veškerá tato velká náboženství vedou k tomuto jednomu bodu podstaty. Jen jaksi člověk vytvořil mnoho složitostí a odnoží a jedna přesvědčuje druhou o své cestě a vlastně to poté vede i k nedobrým událostem, neboť byť by se mohlo zdát, že každé náboženství svým konáním vede jinam, tak tomu tak není. Jen výklady a to, jak moc člověk chce měnit a ovlivňovat. Jak moc vede tu cestu rozumem a mocí.

Hlavně je to tím velkým nepoznáním skutečného chrámu srdce.

Odlišnost vytvořil hlavně sám člověk, a to přesvědčováním o tom, která cesta je nejlepší již od dob dávných.

Výklad a cesta je třeba jiná, ale finále je stejné, je to stále návrat do jednoho jediného vyvěrajícího živého pramene. Prostě láska by měla fungovat mezi největšími náboženstvími, pokud chtějí skutečně žít v chrámu srdce. Velká náboženství jsou určitou skutečností odlišná, ale výsledek je stejný.

Je to jedno těsto a vede k jednomu těstu.

Jenomže prostě nedochází zde ke skutečnému žití lásky a skutečnému otevření srdce, neboť kdyby zde k tomuto došlo, nebylo by potřeba tvrdit, že křesťanství je dál nebo že buddhismus je ta lepší cesta než další náboženství atd.

V dnešní době je o to větší boj o ovečky, ale také velkou hru v náboženství vede politika a ovlivňování. Stejně tak přijedete do země, která je ze 70 % buddhistická a přesto tady mír není, neboť zase přicházejí jiná náboženství a zde se zdá třeba budhismu, že je vytlačován jiným náboženstvím.

Jak mohou mírumilovní lidé, kteří jsou v cestě Buddhy, válčit s jiným náboženstvím?

Na druhou stránku třeba křesťanství má tady také svoji úlohu a chce také své ovečky, a tak té nejprostší chudině nabídne pomoc, ale s tím přichází i konvertování, ať to byl dříve budhista, hinduista apod.

Takže ten svár je ve všech těch náboženstvích a kde je ten mír, kde je ta láska a nestalo se s náboženstvím to, že to jsou novodobé náboženské obchodní řetězce, které soupeří o postavení a své ovečky?

Kde jsou ty skutečné cesty a hodnoty těch, kteří předali tyto cesty?

Neříkám však, že každé toto náboženství je špatné, ale záleží, jaké jsou zájmy.

Bylo by to na dlouhé vyprávění, ale nebýt buddhistou či křesťanem, hinduistou atd. je někdy v určitých zemích velice náročné a kde je ta svobodná cesta Buddhy či Ježíše a jiné?

Mohl bych o tom napsat více, ale určitě vnímáte, o čem tady píši.

Na druhou stránku právě ta neshoda různých náboženství vede k válkám, je to boj o duše a politická zákoutí.

Boj o moc a táhnutí do válek než do lásky.

Vím ze své vlastní zkušenosti reinkarnačních procesů mého bytí, na které si velice vzpomínám a čerpám z těchto vod mého vědomí, že jsem absolvoval krásnou cestu mnicha právě na Srí Lance a že jsem prožil mnoho cest v různých zemích zasvěcený duchovnímu poznání.

Stejně tak má duše prošla v reinkarnačním procesu mnišskými egyptskými řády a také uzavřenými skupinami dávných dob – prostě to ve mně dýchá, ale není třeba si vše upamatovávat. Také jsem prošel křesťanskou cestou a cesta Ježíše je také krásná a zřejmě i jiné. Nejvíce se rozvzpomínám na tyto cesty, ale v nitru vnímám za mou éru cest mnoho poznání.

Má duše zasvětila mnoho cest poznání Boha.

A tím, jak duše vyrostla, v procesu zkoušek poznání jde dál, a tak nové vědomí duší, které prošly mnohé cesty, právě třeba i mnohými naukami a meditacemi, kontepletacemi, mnišským životem a dalšími cestami, jsou také v celkové změně rozměru duchovního vědomí.

Posouvá se vše dál, neboť proces a zkušenosti duší jsou o vývoji a pochopení, a tak dnes sem vyzařuje Boží přítomnost jaksi jinak, v novém rozměru, neboť za mnoho, mnoho cest se vše nadechuje pro nový rozměr, a tak spousty duší je velice vyspělých ve zkušenostech cest a jsou plně otevřeny novému věku a poznání.

Spousta duší chápe tuto duchovní evoluci a přijímání té nejhlubší lásky a hlubokého poznání chrámu srdce.

Není potřeba pro mnoho duší čerpat z náboženství a být jejich součástí, neboť je zde plná připravenost na nový věk.

Neboť to, co bylo potřebné předat v určitých časech formou duchovních nauk či náboženství, mělo v určité době svůj vývoj a význam a splňovalo to určitý stav poznání, ne vždy bylo vše v pořádku, ale je to vývoj duše.

Mnohé činy jsou zde jen proto, že v mnoha ohledech není konáno dobrým srdcem, a tak se lidská společnost vrací do víru událostí, dokud se nestane skutečnou evolucí srdce.

V těchto náboženstvích bylo také mnoho zničeno a mnohé cesty mistrů nebyly vůbec pochopeny. Rozvijí se zcela nový věk, nová duchovní evoluce samotného člověka.

Neboť v mnoha náboženstvích se vytratila skutečná cesta a v minulosti se odehrálo mnoho nedobrého ve jménu ega, moci a chudosti lidí na lásku. Prostě v minulosti byly předány klíče, které člověk svou mocí a chtivostí natolik obráběl ve svůj prospěch, že v náboženství se klíč téměř vytratil a zbylo ve jménu toho bojovat až dodnes.

Spousta duší je připravena na cestu srdce a přímého vyzařování Boží lásky, a tím pádem na plné vnímání. Jsou probuzeny v srdci – je to přirozená evoluce duchovního růstu a poznání.

Svoboda a probuzenost je připravena a mnoho těchto náboženství učinilo z cest, které stále vyzařují hluboké poselství, jen instituce modlářství, technik a boje o své místo. Je důležité, aby svoboda byla i v těchto cestách. Mnoho těchto církví a jiné se bojí této nové cesty, neboť přicházejí o vládu a moc, ale pokud láska a lidskost nás má spojovat, je třeba vstoupit do nové éry, která tady již je.

Podporovat se a otevřít se rozměru srdce, chrámu srdce. A tak veškeré nepokoje jsou jen velkým nežitým stupněm lásky mnoha lidí na této zemi. Je smutné, že to jsou právě náboženství, která by měla zcela pochopit nový rozměr a vývoj lidstva napříč mnoha cestami. Jsou zde mnohé politické a ekonomické zájmy, které jsou samotnou iluzí, tito lidé jsou zaslepeni svou mocí a chudobou lidského srdce.

Tento článek je rozjímáním, kde jsou dnes ty cesty těch velkých mistrů a jestli se to nezvrtlo někam jinam. Jde také především o to, že i když se v historii staly nedobré události a dodnes v mnoha zemích je vlastně minulost natolik přítomna, že je vlastně nereálné najít mír a shodu, neboť není dosaženo odpuštění, pochopení chyb apod.

Třeba na Srí Lance je problém Sinhálců a Tamilů stále nevyřešen a válka, která trvala 26 let, je vlastně iluzorně vyřešena válečným vítězstvím na jedné straně, a to tlakem a násilím.

Situace ale není vůbec vyřešena a stále jsou zde třenice a problémy, neboť nedošlo k tomu, o čem píši – ke skutečným odpouštěním a lásce.

Jenomže aby mohlo dojít k uzdravení, je třeba, aby došlo k hlubokému odpuštění a vyčištění. Pak mohou nastat přítomná řešení, která nebudou již založena na vyčítání chyb a brutálních věcech, které se ve válkách a událostech v nich dějí, a to na celém světě.

Na světě je tolik neodpuštěné minulosti v rámci států a lidstva, že tato minulost je stále tolik přítomna a plně zasahuje do současnosti a stále se rodí nevraživost a války a jiné události s tím spojené.

Je třeba dosáhnout hlubokého odpuštění a lásky v rámci států, lidské společnosti a dalších událostí, aby mohla začít nová cesta a éra lidstva, která bude stát již na přítomných jednáních a společnost bude vyspělá v lásce a dětská v charakteru srdce.

Ať už za útokem na Srí Lance stojí kdokoli, tento článek je o celé naší společnosti.

Tedy v rámci celého světa se děly a dějí různé události, o kterých tu píši.

Tom❤️

Nejnovější příspěvky

  • Spontánní povídání s Tomem

    Zaposlouchejte se rozhovoru, kde se dozvíte o putování na Velikonoční […]

  • Zdravice 2024

    Mnoho radosti.

  • Sviťme světlem

    Sounáležitost společnosti. Individuální práce je v každém z nás. Je […]