Přátelé, zdravím Vás u tohoto článku, který je velice důležitý. Jestliže už jsme v cestě pozemské, je naše cesta tedy dána a je třeba se opravdu snažit ji naplnit. Toto naplnění, vnitřní naplnění je velice důležité pro Váš vývoj další, ale i přítomný. Mnoho lidí se stále hledá a svou cestu nenachází, no je třeba vytrvalosti a také určité intenzity.

Abych se vrátil také k tomu, co zde chci vyjádřit, duchovní cesta je sám život. Také na to nezapomínejte. Jak jsem již několikrát psal, jsme duchovní podstaty a přicházíme naplnit svou cestu pozemskou, která je propojena se vším. Důležitá je na této cestě lidskost a láska jeden k druhému.

Mnoho lidí se vydalo cestou nekontrolovatelně esoterickou, krmí lidi opravdu bludem a tahají  je do temného astrálního úletu. Je toho dnes opravdu mnoho. A protože lidé nechtějí řešit svou cestu, tak se oddávají těmto hrátkám, které ale nikam nevedou. Vedou tak akorát  do stále hlubší  zmatenosti a pomatenosti. Víte, cesta duchovní je cestou velkou, která má také své jasné cesty, které vedou ke skutečnému probuzení a jasnému životu. V této cestě duchovní je velice důležitá lidskost člověka. Mnoho lidí radí, co má druhý dělat a radí davům, co mají dělat, však sami nezvládají ani základní pojmy lidskosti. Tato lidskost jako láska, soucit, úcta jeden k druhému patří opravdu také do cesty duchovní, to je naděje pro nás všechny, ale také pokračování v další cestě duchovní.

Všímám si hodně v životech lidí, že vedle sebe žijí, chodí, ale neváží si jeden druhého, toho živého života. Je třeba si všimnout jeden druhého, neboť jsme na stejné planetě. Totiž neuctívání jeden druhého v cestě pozemské je základní nepochopení cesty duchovní. Když toto děláme, děje se to, že i když kolem druhého chodíme a nemáme k sobě projev úcty, soucitu a lásky, jako by ten druhý člověk ani nežil. Je totiž moc důležité jeden k druhému přicházet a pomáhat si, nacházet shodu, nacházet úctu. Uctívat se za života, mít úctu ke svému bližnímu i k ostatním, stále se snažit nacházet harmonii a dohodnout se mezi sebou. Pomáhejme si přátelé, uctívejme život jeden druhého.

Nečekejte ve svém životě na nic, tvořte a buďte cestou otevřenou, vytvářejme prostor míru a věčné harmonie.

Přátelé, nadešel čas již dávno, je třeba se probouzet opravdu duchovně, prostě v pravdě srdce, kde je mnoho krásy a světla pro každého z nás.

Žijte svůj život a dejte cestu všem životům kolem nás všech. Každý má nárok na svůj život a cestu, je třeba se navzájem uctívat. Nepodléhejte cestám bludů a astrálním úletům. Začleňte do svých cest lásku a pravdu srdce, žijte srdcem a pak pochopíte, že nepotřebujete unikat k astrálním mimozemšťanům a astrální lásce, která není láskou srdce a není to pravá láska, to je jen iluze těch, kteří Vás halí do stínů zde, totiž v astrálu je vše něco za něco. Vytváří  se Vám jen pavučiny závislostí na stínech Vašeho srdce a duše a jste lapeni cestou, která je poseta velkou neznalostí, úlety.

Víte, duše v těchto cestách může mnoho ztratit a může se tak toulat stovky životů v nekonečném kole astrálu a samozřejmě tyto stinné pavučiny mají vliv i na současný život.

Prosím, vraťte se k pravdě srdce a naslouchejte živé lásce a cesta živého a věčného světla tu bude pro Vás.

Život a jeho cesta je zázrak a velký dar lásky, tak si pomáhejme a dejme průchod stále větší lásce.

Tímto článkem, slovy a energií uctívám každý život, který je na této planetě. Uctívám Vaše cesty a děkuji za ně.

V nekonečném proudu cesty k Vám Tom

Nejnovější příspěvky

  • Spontánní povídání s Tomem

    Zaposlouchejte se rozhovoru, kde se dozvíte o putování na Velikonoční […]

  • Zdravice 2024

    Mnoho radosti.

  • Sviťme světlem

    Sounáležitost společnosti. Individuální práce je v každém z nás. Je […]