Přátelé, než vám zde napíši mé dvě zkušenosti ze života, napíši ještě pár řádků. Dlouho vnímám, jak člověk ovlivňoval směr náboženství, ať to byly politické záležitosti či moc, usilování o jednotné náboženství a nebo ovlivňování lidí. Neustále se přou mnohé odnože náboženství, jak vše bylo či nebylo, mnoho textů v Bibli je přetvořeno. Nejde zde jen o Ježíše a jiné, neboť mnoho podob Ježíše chodilo po tomto světě jen s jiným jménem. Vše může mít úplně jiný vývoj než nám bylo předkládáno. Doba je tak vzdálená, ale co je důležité jít k čistému srdci, tam kvete poznání. Jsme více duchem než tělem a tak je přirozené probouzet v sobě duchovní oblasti. Je smutné, že v historii zemřelo tolik lidí kvůli víře, ať byla jakákoliv. Kdo stojí za hlubokou bolestí a nepochopením lásky Boha a celého vesmíru ? Odpověď je: sám člověk. Neboť lidé se pasují do pozice toho, co řekl Bůh. Že toto nesmíš dělat, toto je proti Bohu. A těžká ortodoxní odvětví náboženství, která hlásají slova Ježíše a jiných, ale vlastně přetvořili si jen vše pro svůj obraz a říkají, co je hřích, kdo má právo na život a tak. Takže kdo stvořil náboženství? Člověk, který si vše přetváří k obrazu svému.

Láska , Osvícení, Probuzení, Soucit, Srdce, které hoří má hlubší podstatu než tyto lidsky stvořená náboženství. Je to o sounáležitosti a toleranci společnosti.

Tak a teď ke dvěma příhodám. Asie je plná krásné filozofie Budhismu a přesto tuto mírumilovnou filozofii vedou lidé (mniši) a setkal jsem se i s těžkým ortodoxním Budhismem, protože když jsem zabrousil na téma Ježíše Krista, tak se mnich do mě pustil, že Buddha je víc než Ježíš Kristus a že nemůžou být sochy vedle sebe a jiné. Byl dost ohnivý. Já jsem mu vysvětloval, jak důležité je otevřené srdce a poznání srdce a duchovních oblastí. Pak jsem toho zanechal. Další zkušenost byla na krásném poutním místě v Čechách, kde jsem na křesťanském místě rozmlouval o filozofii Budhismu, otevřeném srdci a probuzenosti. Okamžitě mi bylo řečeno, že takovéto panáčky, kteří jsou pohádka, ať nechám doma a že existuje jen jeden Bůh a že pokud chci jít duchovní cestou, měl bych se rozmyslet a nejít cestou New age či jiné. A já jsem jim říkal o mém probuzení a jak jsem k němu došel. Zkušenost třetí při meditaci ve starých chrámech v Egyptě, kdy nám bylo zakázáno meditovat. A když jsem řekl, že je to také cesta a že jde o lidské srdce a lásku, tak to také nebylo pochopeno. No zkušeností je v tomto mnoho a jsem za ně moc vděčný.

Závěrem jen chci napsat, že náboženství je ovlivňováno lidmi a pokud člověk není v srdci a lásce, kde kvete tolerance, sounáležitost, bude zde stále konflikt mezi lidmi. A ať ti, co říkají, že jdou cestou k Bohu s otevřeným srdcem v určité odnoži náboženství, tak jdou spíše se zavřeným a se svým chápáním a není zde pochopeno srdce v celém rozsahu lásky.

V rozjímání Tom