Tomu tak, skutečně je.

Bavíme se, tolikrát o smrti a ono tomu v určité fázi tak je.

Spíše jsme, ale mezi životem a životem.

Jsou to neustálé dveře proměn.

Smrt více méně se nachází v tom obleku, který jsme na svou cestu pozvali ke spolupráci.

Toto tělo je plné prožívání a má nastavené své existenční principy, tak skutečně k určité smrti dochází, neboť tělo po celou cestu má jakousi svou existenční frekvenci.

Řídící jednotka mozek, udává tempo tomuto tělu v impulsech, a tím je oblek uveden do pohybu mnoha dalšími akcemi, které jsou k životu potřebné.

Tento oblek má jakousi svou hlavu, a to hardware, software a tím vlastně vnímá určitou svou existenci.

Jsme mnohaúrovňová bytost, která je složena z mnoha pásem vnímání.

Tím, že tělo má určitý okruh života, aby vše do sebe zapadlo a má jakousi samotnou jednotku existenci, tak si ji právě právem užívá a to i když je vše neviditelnými nitkami propojené s duší a duchem.

Má své určité vidění také.

Tělesný oblek si také žije svůj příběh, má smysly a paměť, spoutává se s cestou, neboť je taky složeno přesně z těch částeček reality.

Skrze tělo vnímáme další rozměr našich životů v mnoha podobách.

Tělo nám dává zas prožít určitý projev, zkušenost a zároveň duše skrze tělo má šanci poznávat mnohé.

Je, ale také pravda, že v této cestě obleků jsme už v cyklech zašli, do jakéhosi točení těl, vlastně jsme vytvořili nebezpečné hry, a tak se opět naše cesty prodloužili a nepochopili jsme plně vývoj člověka tělesného, k čemu oblek skutečně slouží.

Takže věřím, že mnozí už to vědí.

Takže přátelé jsme stále mezi životem a životem.

Tom

Nejnovější příspěvky

  • Spontánní povídání s Tomem

    Zaposlouchejte se rozhovoru, kde se dozvíte o putování na Velikonoční […]

  • Zdravice 2024

    Mnoho radosti.

  • Sviťme světlem

    Sounáležitost společnosti. Individuální práce je v každém z nás. Je […]