Přátelé, zdravím Vás u tohoto článku. Pro naši cestu nám byl každému z nás dán čas, po který naplňujeme svou cestu života. Do tohoto času je mnoho prolnuto a do tohoto času je i mnoho zakomponováno, je to i obsah našich předchozích cest, který je určitou částí našeho času v tento život. Zanecháváme mnoho stop ve svých cestách, jak hluboce minulých, tak také současně minulé, které se odehrávají v tento život, v tento čas, ale již jsou také minulostí.

Naše životy jsou plné cest a časů, naše životy obsahují starý čas a i ten nový, vše se prolíná.
Naše životy jsou ve své podstatě dosti složité, neboť je zde mnohost tváří, které poznali mnoho času, ale i prostor, kde čas není, ale přesto se toto vše do nás plně zapisuje. Jsme složeni ze složitých součástek našich časů, jsme vědomí, které je nekonečné a v tomto vědomí být je stav jednoho času, který čas už není.

Obsahujeme mnoho fází, které si nejde ani představit, náš čas v tento život je složen z tolika nekonečných vláken času, která jsou naprosto lidskému oku nespatřitelná, jsou to tak dokonalá připojení všeho a v tomto se prolínají různé úrovně vědomí.
Je důležité vstoupit do těchto vláken času a umět ho plně prožít a vstoupit vědomě do něj a stát se jim. Zde se vše otevře a čas bude na Vaší straně. Neboť toto jsou stavy umění žít, jsou to stavy pronikání do samotné podstaty své cesty a samotného pronikání.

Totiž nevědomost v našich životech vytváří hluboké rány na našich tělech a duších, tím se vše prodlužuje a nám čas nestačí proto, abychom svůj čas vzali do svých rukou a porozuměli mu, na co nám byl dán a k čemu máme tento život dojít . Toto neplnění přináší kličky času a nekonečné prostory nedokončených časů, které se váží na další a další a vzniká tím nekonečná spirála, kterou prožít a dokončit je opravdu nadlidský výkon a vzniká tím skutečně čas, který je víceméně odčiňovací a uvolňující se. Je tedy těžké, aby vůbec mohl vzniknout v duši čas nový, i když přichází do cesty nové.

Čas v nás je starý jako my a je s námi spojován a zapisuje se v nás nekonečně.

Přátelé, žijte své životy v hlubokém probuzení, porozumějte svému času, který Vám byl dán v tento život, ať je Vaše cesta ve smyčkách času či ne, musíte se probudit, aby čas byl Váš .
Aby byl co nejlépe využit, neboť pro tento život má čas každého z nás svou jistou omezenost a jednoho dne každý z nás přijdeme na jeho kraj, kde přestane být a my plně opustíme tento svět .Věřte, že času je potřeba plně porozumět, aby byl Váš, neboť i když zde jste a žijete, neznamená to, že čas je Váš, vše má hlubší podstatu.
Přátelé, každý den se na Vaši pouti života odehrává Vás čas, Váš život. Každým nadechnutím a krokem jste v čase, který je v této cestě konečný a je ohraničený ve fyzické rovině .

Dívejte se ze svého nitra na svůj život kouzelně a nekonečně prozíravě, aby ten čas, který teče před Vámi, který jste ještě nenadechli, mohl být plně Váš a mohli jste tak i vědomě tento čas, který je stále před Vámi naplnit a prožít v hlubokém porozumění a prozření.

V poznání a konečnosti času fyzického se otevírá něco, co s časem nejde spojit, je to brána poznání.

Však než do ní každý z nás vkročíme, porozumějte hlasu svého času, je to hlas duše a srdce, neboť v čase fyzickém je mnoho zakoušeno.

Vkročte každý den do své cesty a nechte promlouvat Váš čas a život do Vaší cesty, porozumějte.

Tom